Přisedl si ke mně v čekárně u lékaře. Čekala jsem strašně dlouho, číst se ve špatně osvětlené chodbě nedalo a už jsem byla opravdu vyšťavená. — Čekáte dlouho? — Dlouho, – оdpověděla jsem. – Už víc než dvě hodiny. — Copak nemáte ten lísteček? — Mám, – řekla jsem sklíčeně. – Jenomže pořád berou někoho mimo pořadí. — Tak se ozvěte, – navrhl mi. — Na to nemám sílu, abych se s nima hádala, – přiznala jsem. – I tak jsem sem sotva dolezla. Pozorně se na mě zadíval a pak se soucitně